Přírodní památky a hodnoty v okolí obce Osiky

Fotografie a mapové podklady pro Vás právě připravujeme! Děkujeme za pochopení.

Přírodní podmínky

Území jsou velice pestré díky složitým geomorfologickým a geologickým poměrům. Území tvoří jihovýchodní okraj geomorfologické provincie České vysočiny, kterou zde zastupuje Hornosvratecká vrchovina (podcelek Nedvědická vrchovina, okrsek Sýkořská hornatina). Území je budováno pestrou sérií starohorních přeměněných hornin – zejména pararul, svorů a fylitů, s vložkami kvarcitů, krystalických vápenců, amfibolitů a metabazitů, v jižní části převažují ruly. Ve sníženinách jsou pevné horniny překryté nezpevněnými sedimenty, zejména hlínami a písky.

Sýkořská hornatina

Nadmořská výška 368 – 700 m n.m. je součástí Nedvědické vrchoviny a tvoří ji rozsáhlá horská klenba s plošným středem, na okraji s hlubokými údolími přítoku řeky Svratky a Svitavy. Nejvyšším bodem je Sýkoř (702 m n.m.). Vrcholové partie jsou tvořeny izolovanými skalními výstupy s typickým mrazovým zvětráním.

Téměř celé území mikroregionu přísluší do povodí řeky Svratky, pouze katastr obce Zhoř spadá do povodí řeky Svitavy. Hlavním tokem území je potok Besének pramenící v lesích severovýchodně od Brumova.Pro mimořádné estetické i přírodní kvality byly na území mikroregionu vyhlášeny dva přírodní parky, Přírodní park Svratecká hornatina a Přírodní park Lysicko.

Přírodní park Svratecká hornatina

Přírodní park svratecká hornatina zasahuje do tří okresů – Žďár nad Sázavou, Blansko, Brno-venkov a zaujímá téměř celé území Lomnicka. Svratecká hornatina je reliéfově nejčlenitější částí Českomoravské vrchoviny. Je to výrazně kopcovitá krajina okolo zářezu řeky Svratky a jejich přítoků. Vyznačuje se pestrou, většinou maloplošnou mozaikou lesů, luk, pastvin a polí, často členěných rozptýlenou dřevinnou vegetací. Jedním z působivých rysů této krajiny jsou ovocné sady a zahrady, doplňující většinu zdejších vesnic i samot. Lomnicko je nejjižnější částí přírodního parku, která se vyznačuje největší druhovou rozmanitostí. Setkáváme se zde se společenstvy 2. až 5. vegetačního stupně od teplomilných doubrav až po horské bukové javořiny ve vrcholové části Sýkoře. Z desítek vyskytujících se chráněných a ohrožených druhů rostlin lze uvést sněženku před jarní, bleduli jarní, měsíčnici vytrvalou, řeřišnici trojlistou, prstenec májový, sleziník hadcový a plavuň pučivou. Z živočišných pak čápa černého, výra velkého, krkavce velkého, ledňáčka říčního, rejsce černého, užovku hladkou, zmiji obecnou a raka říčního. O velkém bohatství Lomnicka svědčí i skutečnost, že právě zde bylo vyhlášeno nejvíce maloplošných chráněných území.

Přírodní park Lysicko

Přírodní park Lysicko zaujímá část Českomoravské vrchoviny v západní polovině okresu Blansko. Mikroregion Lomnicko do něho zasahuje svou nejvýchodnější částí, katastrem Zhoře a částí i Rašova. Hranice přírodního parku je v terénu dobře patrná. Reliéf je zde méně rozmanitý než ve Svratecké hornatině. Vyvýšeniny jsou oblejší, údolí mělčí a převýšení je menší. Celkový ráz krajiny působí klidněji. Hlavní krajinářské hodnoty území Přírodního parku Lysicko spočívají v harmonické kulturní krajině s velkou pestrou strukturou využití, s vysokým zastoupením lesních porostů, s ekologicky hodnotnými segmenty různých vegetačních formací.

Přírodní památka Údolí Chlébského potoka o rozloze 13,29ha se rozkládá v k.ú. Osiky a k.ú. Černovice. Jedná se o ojedinělý biotop s četným přirozeným výskytem bledule jarní (Leucojum vernum L.).

Přírodní rezervace Hrádky se rozkládá v nejsevernějším cípu mikroregionu Lomnicko na ploše 24,92ha. Za přírodní rezervaci byla vyhlášena v roce 1990. Jedná se o bizarní skalní skupinu, která vznikla mrazovým zvětráváním v Sýkořské hornatině nad údolím Chlébského potoka. Nadmořská výška této lokality je 627m. V okolí skal se na zahliněných sutích zachoval přirozený starý porost bukových javořin, kde se k dominantnímu buku a javoru klenu přidružuje jasan, jilm a javor mléč. Lokalita je pozoruhodná z geologického, geomorfologického hlediska a je velmi zajímavá ornitologicky.

Přírodní památka Sýkoř o rozloze 96,45 ha představuje v rámci Českomoravské vysočiny poslední dochované rozsáhlé zbytky typických bučin a bučin s javorem klenem ve 4. bukovém vegetačním stupni s přirozenou skladbou bylinného podrostu. Území je tvořeno bítýšskými rulami. Vyskytuje se zde celá řada pozoruhodných tvarů reliéfu, vzniklých v chladném klimatu doby ledové. Můžeme tady najít mrazové sruby, kryoplanační terasy i balvanové proudy. Na vrcholu Sýkoře stojí retranslační stanice.

Přírodní památka Pod Sýkořskou myslivnou o rozloze 23,25 ha. Posláním ochrany je uchování přirozených listnatých porostů javorových bučin a dobových bučin s javorem s druhově bohatým bylinným podrostem v geomorfologicky pozoruhodném území. Jedná se biocentrum regionálního významu.

Přírodní památka Synalovské kopaniny o rozloze 10,99 ha byla vyhlášena z důvodu zachování současné mozaiky vegetačních formací pastvinných lad a současného způsobu obhospodařování. V lokalitě je dochován typický reliéf mrazových procesů z chladného klimatu doby ledové, tzv. balvanité proudy.

Přírodní památka Pilský rybníček o rozloze 0,30 ha se nachází v údolí Besénku. Lokalita v nivě Besénku je biotopem pro rozmnožování chráněných druhů obojživelníků.

Přírodní památka Horní Židovka o rozloze 24,02 ha se zachovalými přírodně blízkými až přirozenými porosty bučin a javorových bučin s druhově bohatým bylinným podrostem s výskytem kyčelnice devítilisté (Dentaria enneaphyllos L.). Jedná se o významné biocentrum smíšeného listnatého lesa uprostřed smrkových monokultur. Lokalita je také významná geomorfologicky.

Přírodní památka Klášterec s rozlohou 22,82 ha. Tvoří přirozené dubové prostory s druhově bohatým bylinným podrostem na horní výškové hranici výskytu v rámci Českomoravské vrchoviny a ukázkou mrazového zvětrání výchozů biotických a dvojslídných rul.

Přírodní památka Míchovec o rozloze 19,52 ha s ochranou pralesovitých zbytků bukových javořin. V okolí jsou geomorfologicky pozoruhodné skalní hradby s hojným výskytem chráněné měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva L.).

Vršky u Brumova o rozloze 5,64 ha. Jedinečná ukázka vápencového fenoménu, kdy na podloží vápencových fylitů roste řada teplomilných rostlin, rostliny regionálně vyjímečné a ohrožené. Jde o esteticky a geologicky působivou a cennou lokalitu.

Přírodní památka Míchovec o rozloze 19,52 ha se rozkládá na k. ú. Běleč a k. ú. Synalov. Tvoří ji zachovalé pralesovité zbytky bukových javořin. V okolí jsou geomorfologicky pozoruhodné skalní hradby s hojným výskytem ohrožené, chráněné měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva L.).

Rašovská lada významný krajinný prvek o rozloze 3,61 ha je segment bohatého teplomilného společenstva, podmíněný podložím krystalického vápence a teplým svahem. Vyskytují se zde  Vzácné regionálně ohrožené druhy bylin a rovněž zvláště chránění živočichové. V intravilánu obce se nachází několik pěkných exemplářů lípy srdčité (Tilia cordata Mill.)

Přírodní památka Padělky s rozlohou 1,31 ha. Na tomto území jsou zachovány jedinečné ukázky nezonálního výskytu teplomilných a vápenomilných druhů rostlin, které rostou na vápencovém podkladu ve značné nadmořské výšce. Nachází se zde poměrně velká populace chráněných a ohrožených druhů rostlin sasanky lesní (Anemone silvestris L.), dále orlíček planý (Aquilegia vulgaris L.), vtroušeně se objevuje střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus L.), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia (L.) Rich.) a okrotice mečolistá (Cephalanthera ensifolia (Sw.) Rich.

Přírodní památka Hrušín o rozloze 12,43 ha. Leží v k.ú. Ochoz u Tišnova a tvoří ho přírodě blízké až přirozené společenstvo lipových javořin s bukem ležící v trase nadregionálního biokoridoru. Společenstvo této lokality se vyznačuje vysokou druhovou rozmanitostí podrostu s výrazným zastoupením zvláště chráněné sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis L.). jedná se o největší výskyt v okrese Blansko. Z geomorfologického hlediska jsou zde zajímavé periglaciální formy reliéfu na deskovitých bítešských rulách.

Přírodní památka Dobrá studně o rozloze 13,24 ha. Nachází se v k.ú. Ochoz u Tišnova, při úpatí západních svahů Sýkoře v nadmořské výšce   445 – 500m. pozoruhodný reliéf mohutných soliflukčních proudů, rozčleněných drobnými mokřadními depresemi vznikl mrazovým zvětráváním a svahovými procesy v době ledové. Reliéf odpovídá reliéfu severské tundry. Pastvinná lada s vřesem obecným (Calluna vulgaris (L.) Hull.)) a vemeníkem dvoulistým (Platanthera bifolia (L.) Rich), hnízdiště vzácné lindušky luční (Anthus pratensis), ve vodní nádrži se vyskytuje silně ohrožený čolek obecný (Triturus vulgaris).